vloženo 14. 03. 2015
Všichni už jsou natěšení,
na nádraží přichystaní,
ani Jersey nezaspal,
o den dřív se nachystal.
Všechno bychom neunesli,
tak se věci auty vezly.
Cesta dlouhá, vlak je tady,
setkáme se tam - u chaty.
Chata horská, už jsme tady,
umíráme trochu hlady.
K večeři se těšíme,
to však ještě nevíme,
co se po ní dozvíme...
Pan domácí z této chaty,
zahltí nás svými řády.
Klika je asi jeho vynález,
pod dveřmi bys přeci nepodlez.
Každé ráno rozcvička,
protáhnem si tělíčka!
Po snídani jdeme ven,
splníme si dětský sen!
Bobová dráha už se staví,
kdo se stane vládcem trati?
Ať je to ten, nebo ten,
stejně ho pak zkoulujem.
Na pytli nám neujede,
jenom ho pak zadek zebe.
Potom už se vracíme,
na oběd se těšíme.
Ať si odpočine mé tělíčko,
dám si dobré kafíčko.
I když ho děti nepijí,
energii – tu mají.
(Nevím, jak to dělají.)
Galerie ledová,
naši dráhu zdobit má.
Malý pavouk hradu vládne,
armáda chroustů na něj táhne.
Pes to celé hlídat měl,
štěkat ovšem neuměl.
Želva, drak i delfínek
jsou součástí našich vzpomínek.
K večeři se bojíme,
protože už tušíme,
co se po ní dozvíme...
Dneska je to ale jiné,
na hraní už nachystané.
Time´s up! budem hrát,
u toho se hodně smát.
Když děti usnou,
vedoucí zhasnou,
na plátno se dívají,
u toho se moc smějí,
Pan Dušek velkou pravdu má,
když ve svém představení povídá
o tom, jak to na světě chodívá.
Počet dohod není veliký,
řídit se jimi je však úkol složitý...
Když nám počasí nepřeje,
aspoň napadnou závěje.
V chatě se den zabavíme,
o klíče Bobyardu soutěžíme.
Indície u Mistrů sbíráme,
těžké heslo potom hádáme.
Měli jsme pokus jeden jediný
a byly to prázdniny.
Další den opět vyrazíme ven,
kde bobujem a lyžujem.
To se nám loni ani nesnilo,
aby nám na Jarňáskách sněžilo...
Jana (Džejna) Trdlicová a Veronika Klapilová
